Popis

AVM je celosvětově používaná zkratka onemocnění “arteriovenózní malformace”.
Patří do skupiny chorob zvaných vaskulární (cévní) anomálie.

Vaskulární (cévní) anomálie jsou širokou skupinou převážně vrozených cévních onemocnění, prezentujících se poruchou cévního systému. Jejich výskyt v populaci je odhadován asi na 4,5 %.

I přes to, že v posledních dvaceti letech došlo k velkému pokroku ve výzkumu těchto anomálií, jejich terminologie a klasifikace není stále ještě sjednocena a ne zřídka proto dochází u nemocných ke špatnému diagnostikování. To se pak odráží ve stanovení špatné léčby a kumulaci zdravotních obtíží.

Nejčastěji je používána klasifikace Mullikena a Gloweckého podle Mezinárodní společnosti pro studium vaskulárních anomálií (ISSVA), která rozděluje cévní anomálie na:

Základní rozdíly mezi hemangiomy a cévními malformacemi jsou uvedeny v tabulce ZDE.

ARTERIOVENÓZNÍ MALFORMACE (AVM) jsou nejvýznamnější z výše uvedených druhů cévních anomálií. Podle dostupných studií je jejich výskyt v populaci asi 1 %. Výskyt AVM hlavy a krku je odhadován přibližně na 0,01%.

Za normální situace se tepna, zásobující krví mozek nebo jiný orgán v těle dělí na tenčí a tenčí větévky až dosáhne kapilární sítě, ve které klesá vysoký tlak, přítomný v tepenné části řečiště. V této fázi dochází k přenosu kyslíku a živin z krve do tkání. Z kapilární sítě je následně odkysličená krev již pod nízkým tlakem odváděna žílami zpět do srdce a plic.

AVM je shluk abnormálně propojených tepen a žil. Chybí zde kapilární síť a tepny tak přímo přecházejí v žíly. Toto přímé spojení tepny a žíly se nazývá arteriovenózní zkrat. Místo, kde dochází ke spojení tepenné a žilní části malformace (centrální shluk těchto abnormálních cév) se pak nazývá nidus. Žíly nejsou na takto vysoký tlak krve proudící z tepen uzpůsobené což vede k riziku protržení žilní stěny na tomto rozhraní a následnému krvácení. Zároveň dochází vlivem zvýšeného průtoku krve do malformace k „okrádání“ normální zdravé tkáně o krev a tedy o kyslík v ní a tím k projevům nedokrvení této tkáně. AVM je často vyživována z více tepenných větví, ale krev je odváděna obvykle jen 1–2 rozšířenými žílami.

AVM se může vyskytovat v jakékoli tělesné lokalitě. Jejich velikost kolísá od velmi malých až po tzv. gigantické AVM, které lze zatím léčit jen velmi obtížně.